Nová Ves (okres České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Tento článek je o obci jižně od Českých Budějovic. O vesnici u Hluboké nad Vltavou pojednává článek Nová Ves (Olešník).
Nová Ves
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce Nová VesVlajka obce Nová Ves
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel802 (2023)[1]
Rozloha5,86 km²[2]
Katastrální územíNová Ves u Českých Budějovic
Nadmořská výška512 m n. m.
PSČ373 15
Počet domů286 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduNová Ves 30
373 15 Nová Ves u Čes. Budějovic
novaves@centrum.cz
StarostaMarek Prokeš
Oficiální web: www.novaves.net
Nová Ves na mapě
Nová Ves
Nová Ves
Další údaje
Kód obce535648
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nová Ves se nachází v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 7 km jihovýchodně od Českých Budějovic. Žije zde 802[1] obyvatel.

Části obce

Obec Nová Ves se skládá ze dvou částí, které leží v katastrálním území Nová Ves u Českých Budějovic:

Historie

Křížek ve východní části obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1564 a objevuje se v dopise Mikuláše Humpolce z Tuchoraze (rožmberský dvořan), který psal Jakubovi Krčínovi. Ves byla nejspíš založena mezi roky 1557 a 1564. Až do roku 2014 byla za první zmínku pokládána ta z roku 1574, kdy se jistý Říha z Nové Vsi objevuje jako svědek v protokolu ve věci rvačky v Nedabyli. V další zprávě z roku 1580 je přímo popisována jako „vnově založená na panství třeboňském“; jejím majitelem byl tehdy Vilém z Rožmberka, poté jeho bratr Petr Vok. Když tento v roce 1611 jako poslední svého rodu zemřel, připadlo panství Švamberkům, ale zanedlouho bylo dědicům Petra ze Švamberka pro jeho účast na českém stavovském povstání konfiskováno. Posledními feudálními držiteli Nové Vsi do zrušení poddanství byli Schwarzenberkové.

Od roku 1850 byla Nová Ves samostatnou obcí, která až do roku 1931 zahrnovala i osady Borovnice a Lomec. V roce 1869 byla zprovozněna železniční trať z Gmündu do Českých Budějovic se zastávkou v Nové Vsi (původní staniční budovou bylo čp. 24; nynější nádraží pochází z roku 1896). Zejména v období 1. světové válce došlo k rozvoji zástavby v oblasti nádraží. Za Protektorátu byla nakrátko (1943 až 1945) k Nové Vsi nuceně přičleněna obec Hůrka. Dnem 13. června 1964 na čas skončila samostatnost Nové Vsi, která byla začleněna pod obec Nedabyle. K opětovnému ustavení Nové vsi jako obce došlo dne 24. listopadu 1990 na základě výsledků místního referenda ze dne 6. června téhož roku; pro odtržení od Nedabyle v rámci obce Nová Ves se tehdy vyslovili i obyvatelé Hůrky.

Pamětihodnosti

  • Kapličky svatého Floriána a svatého Martina (část Hůrka)
  • Pomník obětem 1. světové války (část Hůrka)
  • Dřevěná zvonice (část Hůrka)

Obyvatelstvo

Vývoj Nové Vsi (části obce) mezi lety 1840 a 2021[4]
Rok 1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 91 134 133 147 184 210 219 294 257 283 274 264 249 259 707 776
Počet domů 16 21 21 28 35 37 38 63 73 75 77 71 88 92

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 194–195. 

Externí odkazy